Jedle bělokorá

• Nároky na slunce: nízké
• Výška v dospělosti: 60m
• Barva květu: hnědá
• Nároky na vláhu: vyšší

Neodmyslitelná součást našich lesů, kdy její optimum je v 5 LVS. Roste v horských a podhorských oblastech a vytváří společně s bukem původní bukojedlové porosty. Jedle bělokorá je statný strom s kuželovitou korunou. Má ráda živnější stanoviště. Kmen je rovný a mohutný a může mít až 2m v průměru. Kůra je v mládí hladká a časem vytváří rozpraskanou borku. Letorosty jedle bělokoré jsou šedé a mírně plstnaté. Jehlice jsou jsou 2-3cm dlouhé, z vrchní strany tmavě zelené a lesklé, ze spodní strany mají 2 řady světlých průduchů. Šišky jsou vzpřímené 10-20cm dlouhé a široké 5cm, rozpadající se na stromě. Semena mají trojúhelníkový tvar. Jedle bělokorá je hlubokokořenící a má mohutný kořen. Nedochází tedy k vývratům, ale pouze případně ke zlomům. Růst jedle bělokoré je v mládí velmi pomalý. Je citlivá a pozdní mrazy a nemá ráda přímé oslunění. Mladé porosty a sazenice trpí v lese často okusem zvěří, proto je třeba ji pravidelně natírat repelenty, případně sadit do oplocenek. Její přirozený výskyt ve střední Evropě je okolo 19%. Nicméně aktuální zastoupení je okolo 4%. Zastoupení jedle se snížilo způsobem pasečného hospodaření, a tlakem zvěře. Tyto faktory znemožňují její přirozenou obnovu. Dříví se využívá jako stavební řezivo, ke stavbě srubů, k výrobě sudů, šindelů, a tam kde se uplatňují její delší vlákna. Ve vodě je odolnější než smrk. Má řidší větvení a proto v zahradnictví není příliš využívána. Jako Vánoční stromek je použitelná, nicméně nedosahuje takové kvality habitu jako jiné druhy jedlí.